Uspořádání jídelního nábytku v prostoru

V minulosti se jídelní stůl často umisťoval do středu místnosti - obvykle do samostatné jídelny nebo jídelní haly. Situováním stolové sestavy v centru prostoru se umocňoval význam a hodnota společného setkávání členů rodiny, a to ať už při obědě, večeři nebo jiné rodinné události. Na vytváření příjemné atmosféry se kromě nábytku a prostírání podílelo i scénicky řešené osvětlení, květinová výzdoba, umělecká díla a množství drobných doplňků. Jednotlivá místa u stolu měly svou přesně stanovenou hierarchii nebo byly zcela rovnocenné, jako je tomu například při sezení kolem kulatého stolu.

Umístění jídelního stolu uprostřed místnosti je však ve většině dnešních bytů "prostorovým přepychem". Příjemnou výjimkou jsou velkometrážní byty s místností, která je vyhrazena na stolování, nebo byty s volnou, tzv.. "Otevřenou" dispozicí. Ve standardních bytech lze stůl umístit pro nedostatek místa většinou jen v rohu místnosti, v blízkosti stěny či okna, ve výklenku a pod. Důležité však je, aby se jídelní sestava nacházela mimo místo zvýšeného pohybu, čili v místě tzv.. provozního klidu. Pro tento účel je nejvhodnější kuchyně nebo místnost situovaná v jejím blízkém "sousedství".

Prostorové řešení místnosti má v konečném důsledku vliv i na volbu stolu a sedacího nábytku, který by měl mít vhodnou velikost a tvar. Nábytek má mít takové rozměry, a má být uspořádán tak, aby umožňoval pohodlné jedení, bezproblémový přístup ke stolu i vstávání od stolu. Velikost stolu i počet židlí má samozřejmě vycházet z potřeb rodiny a umožňovat pohodlné stolování pro všechny členy domácnosti. Byty větších kategorií se doporučuje zařídit jídelním nábytkem alespoň pro 6 až 8 osob.